Don Roque - životopis

Narodil se 25.7.1964 v Yurimaguas jako poslední z 10 dětí. Početná rodina prakticky vylučovala jakoukoli péči nebo individuální přístup jaký známe z naší výchovy. Byl rád, že se naučil alespoň číst a psát. V 16-ti letech mu auto rozdrtilo nohu a jeho život nabral nečekaný směr. Lékaři konstatovali, že se rána nehojí a kvůli infekci se musí noha amputovat. S tím mladý Roque nesouhlasil, protože si moc dobře uvědomoval, že by to pro něho znamenalo strávit celý zbytek života v chudobě na hranici přežití. Amputaci jako jediné řešení odmítl a vrátil se ke své rodině, která ho odmítla. Na břehu řeky Puranapura se jej ujala jedna velice chudá rodina, která se živila sbíráním dřeva na topení a jeho prodejem v Yurimaguas. Jedli velice málo. Když měli štěstí, tak jednou denně skromné jídlo. Téměř rok se mladý Roque pohyboval mezi životem a smrtí. Jednou navštívil rodinu, která se ho ujala, jeden známý – dlouholetý přítel této rodiny. Roque vyslovil přání, které dlouho držel uvnitř sebe. Přání odejít do džungle a sám se pokusit vyléčit. Muže tato myšlenka zaujala a vzal Roqueho k sobě domů, aby mu pomohl jeho přání zrealizovat. Asi hodinu od jeho domu se v pralese nacházelo místo, které by se při veškeré fantazii dalo nazvat i příbytkem. Nový přítel jej na zádech donesl k chatrči, postaral se o zásoby dřeva na oheň a dal mu rýži na pár měsíců.

Takto vybavený, začal Roque nový život. Sám v pralese a o přísné dietě se úplně odpoutal od vnějšího světa a začal komunikovat s rostlinami. Jelikož nemohl chodit, trávil čas prakticky vleže, ponořen do přání vejít do kontaktu s duchy rostlin.... Učitelem mu byla zázračná pralesní rostlina Ayahuasca, která je pověstná svými vyjímečnými léčivými účinky a hlubokými vizemi a očistnými schopnosti nejen pro tělo, ale i pro duši. Popínavá rostlina je známá rovněž jako „Liána smrti“ nebo „Plod stromu Poznání“.

Komunikace přišla velice brzy. Nejdříve mu bylo sděleno, jak vypadá Ayahuasca a jak ji připravit včetně potřebného rituálu. Užíval ji denně po dobu 1 měsíce a v této době jej duch Ayahuascy učil vše o rostlinách. Jak je ošetřovat, užívat, v jakém množství kombinovat s ostatníma a jaké nemoci se s nimi dají vyléčit. Vše probíhalo ve spánku nebo spíše v takovém živém snění. Obrazová encyklopedie tisíců rostlin se ukazovala Roquemu v plastických obrazech včetně návodů, jak kterou připravit. Po třiceti dnech teorie následovalo 11 měsíců zkoušení účinků léčivých rostlin na sobě. V té době už se mohl na nohu postavit a opatrně začít sbírat potřebné rostliny k praktickému vyzkoušení. Po dalších 11 měsících odchází z pralesa po vlastních nohou, jako hotový léčitel.

Roquemu je něco mezi 18-19lety. V malé místnosti provozuje svoji činnost jako „curandero de naturaleza“ (přírodní léčitel). Jeho první pacientkou byla žena, která se již bolestí nemohla pohybovat, a s kterou si lékaři již nevěděli rady. Měla zánět ženských orgánů v takovém rozsahu, že jí s krví a hnisem odcházely i kousky tkání. Roque k léčení použil způsob, o kterém s oblibou říká, že je to pro něj mnohem cennější nástroj než ruce. Hnis a zbytky tkání trpělivě vysával ústy, které v kombinaci s léčivými rostlinami měly za následek, že od něj zanedlouho žena odchází naprosto zdravá. Jeho schopnosti se začaly šířit mezi lidmi a vyléčených těžkých případů rychle přibývalo. Ze začátku ovšem často vznikaly při prvním kontaktu situace, kdy pacient zaklepal na dveře a Roque mu otevřel. Následovala otázka, jestli je tady ten vynikající léčitel, načež jej Roque pozval dál, a řekl mu, ať se posadí a řekne mu, co ho trápí. Pacient nevěřícně kouká na Roqueho a namítá, že tím léčitelem přece nemůže být on, že je ještě dítě, že není studovaný atd. Roque s naprostým klidem odpovídá, že jestli nechce vyléčit, tak že může jít. Že ho nikdo nenutí a ani ho nehodlá přesvědčovat. Touto odpovědí končí většinou další pochybnosti a pacient odchází po několika sezeních vyléčený.

Po čase začíná Roque cítit, že potřebuje být v úzkém kontaktu s pralesem a s rostlinami a odchází na řeku Paranapuru, kde nalézá ideální místo na stavbu domu a ordinace. Místo slouží zároveň jako farma, která zajišťuje Roquemu, který je nyní se ženou, živobytí. Malá farma poskytuje Roquemu a jeho ženě Evitě vše, co je potřeba k životu. Žijí spolu jako druh a družka a vychovávají společně 14-ti letého syna - Roqueho mladšího. Území, které Roque využívá, sestává z přibližně 200 ha pralesa, pole, domu a zahrady s různými ovocnými stromy. Na tomto území také opatruje asi 2000 léčivých druhů rostlin, stromů a lián, které používá k výrobě léčivých nápojů, esencí a tinktur.